Milan Vácha: Vždy se našla skupina, která optimalizaci školství úspěšně blokovala. Nedělat nic by bylo nezodpovědné

2021-02-12 06:04:17 Autor: Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Radní Středočeského kraje Milan Vácha má v oblasti takzvané optimalizace příbramského školství zcela jasno. Argumenty ředitelů gymnázií, řady pedagogů, rodičů a občanů proti sloučení příbramských gymnázií se od něho odrážejí jako hrách ode zdi. Opakovaně jsme jej žádali o předložení ucelené koncepce, která by jeho kroky řádně zdůvodnila. Marně.

Příbram, Příbramsko - Celý článek

Středočeský radní pro oblast vzdělávání a sportu Mgr. Milan Vácha.
(Zdroj foto: starostove-nezavisli.cz)

Komunikace s radním Váchou připomíná pohádku, jak dědeček tahal řepu. Nejprve jsem jej písemně upozornil na článek Mgr. Pavla Sedláčka. Článek je dle mého názoru napsán slušně, pěkně a s argumentačním nadhledem. Pan krajský radní vůbec nezareagoval.

Po druhé jsem ho již slušně požádal o vyjádření a nabídl možnost, že mu zveřejníme autorský článek, ve kterém bude moci svoji koncepci podrobně vysvětlit a do článku nebude redakcí nikterak zasahováno. K vyjádření by se měla dostat jedna i druhá strana sporu. Odpověď pana radního zněla, že otázek je mnoho a proto se máme obrátit na tiskové oddělení. Použil tedy starý a nečestný politický trik, se kterým má naše redakce dlouhodobou zkušenost.

Nelze se divit, že moje reakce pak byla již ostřejší: „Nutíte mne domnívat se, že jste dobře a slušně formulovaný článek Mgr. Sedláčka,  bývalého ředitele, který již nemůže mít na této kauze žádný kariérní zájem, ani nečetl. Jako další možnost se nabízí, že na jeho rozbor argumentačně nestačíte, odpovědnosti se vyhýbáte, a tudíž v důsledku nejste schopen svoji práci řádně vykonávat.“ Pan radní Vácha zareagoval tím, že mne požádal o telefonický kontakt, aby mi prý mohl situaci ozřejmit.

Kontakt jsem mu poskytl a znovu jsem zopakoval svoji žádost o písemné předložení základních informací ke koncepci optimalizace a dodal jsem: „Opravdu si myslíte, že nastalou eskalaci již rozvinutého konfliktu vyřešíte jedním dvěma telefonáty několika místním redaktorům? Váš přístup k této kauze je opravdu až zarážející.“ Posléze se mi dostalo odpovědi, kterou bych nazval šokézní: „Pokusil bych se na chvilku trhnout z rady a naťukat krátkou reakci na pana Sedláčka.“

Něco tu opravdu nesedí. Kdyby na krajském úřadu opravdu existoval standardně zpracovaný materiál, rozbor nové optimalizace školství či alespoň aktuální pracovní podklad k dalšímu jednání, panu radními Váchovi by stačily asi tak dva kliky a už bych měl materiál ve své poště. A měl by ode mne alespoň na čas pokoj. Proč to neudělal? Materiál je tajný? Existuje vůbec?

Tak jsem nucen uzavřít: cosi, co by se alespoň vzdáleně podobalo koncepci optimalizace příbramského školství, z pana radního Milana Váchy vyloudit zkrátka nelze. Koncepce nedorazila, jeho článek také ne, nakonec se pan radní Vácha zmohl jen na pár nesouvislých odstavců. V těch ovšem evidentně převažují „argumenty“ politické nad těmi vzdělávacími. To jsem si opravdu početl...

Po troše veselých příhod z oblasti investic radní Vácha píše: „Začal politický tlak na to, aby ke sloučení nedošlo. Vždy se našla skupina, která to úspěšně blokovala a při následných pokusech o optimalizaci v kraji, se vždy podařilo v rámci zastupitelstva kraje úspěšně blokovat jakékoliv změny. To bylo i vidět na faktické rezignaci mého předchůdce radního Seidla na jakoukoliv optimalizaci. A přitom právě střední školství potřebuje opravdu zásadní změny...“ cituji z toho co naťukal, když se trhnul z rady. Okres Příbram se totiž provinil tím, že dle něj „nabízí nejvyšší kapacitu gymnaziálních studií.“

Kantoři a žáci, kteří jsou tedy takzvaně nadkapacitní a do všemocné optimalizační excelovské tabulky pana radního se již nevejdou, budou patrně postupně spáleni a rozprášeni do Litavky.

Radní Vácha příští týden, s křížkem po funuse, pořádá on-line setkání, kde chce prý zodpovědět všechny dotazy. Ale proč vlastně, když už má jasno? Patrně je rozhodnut jako geroj statečně odrážet ten hrách, co bude padat na jeho zeď. On to jistě vydrží.

Slyšet argumenty protistrany, reagovat na ně či snad nedejbože o nich popřemýšlet? Nezdá se, že by radní Vácha tyto vlastnosti považoval za své priority. On přece dělá nezávislou krajskou politiku. On ví nejlépe, co se má udělat. Na druhou stranu opravdu laškovně působí Váchova oficiální předvolební proklamace „Otevřenost jako cesta k důvěře“. Velmi vtipné. Nebylo by od věci, kdyby k těm, kteří se do té jeho optimalizační tabulky už nevešli, přiřadil také sám sebe. Naše vzdělání je pro Kraj moc drahé? Takhle bychom aspoň přidali další úsporu.

Mohu jako letitý bývalý středoškolský kantor prohlásit - opravdu relevantní důvody té takzvané Váchovy optimalizace se mi zjistit nepodařilo. Za to se mi podařilo zjistit, jaké politické poměry panují v krajském zastupitelstvu. To mi fakt moc pomohlo. Kraj se nám skrze pana Váchu patrně snaží naznačit, jak si více než třicetiletého pedagogického působení příbramských gymnaziálních kantorů váží. Ale má to háček. Patrně jsme k pochopení té láskyplné péče Kraje o naše vzdělání ještě nedozráli. Asi bychom se měli víc snažit.

Malá chyba na začátku se stane velkou chybou na konci. A to by si nová, po letech nadějně vyhlížející krajská politická garnitura měla vzít k srdci, než se pustí do rozhodování o něčem tak podstatném, fatálním a nevratném.

Jaroslav Hodrment

Tato diskuse již byla ukončena.
Autor:Petr Bleha Vloženo: 2021-02-14 19:36:23 IP: 88.101.44.***
Vážený p. Hodrmente, díky za "odlehčené" shrnutí aktuálního stavu v situaci kolem příbramských gymnázií. Myslím, že naše dojmy jsou velmi podobné - já jsem absolvoval cca 90 minutový rozhovor s p. radním na dané téma po zveřejnění několikastránkové úvahy na téma historického ne-/poučení českého politika. S p. Mgr. Váchou jsme se na některých skutečnostech shodli - od problematiky odborného středního školství s maturitou vč. často neaktuálních a pro studenty nezajímavých vzdělávacích programů nepostihujících současný vědeckotechnický a technologický vývoj, všeobecný pokles úrovně znalostí studenstva jak na II. stupních ZŠ tak i na školách středních (nepaušalizujme, ale ani nejmenujme) až po např. narůstající počet sociopatologických případů ve skupině "náctiletých". V rozhovoru nastínil svoji představu o celkovém systému středního škoství odpovídajícího době resp. potřebám společnosti budoucích let - tato představa není pro mne, jakožto laika, nezajímavá, ale ... V čem jsme nenašli společnou řeč je cesta, kterou by se úroveň vzdělávání pozvedla - panu radnímu jsem sdělil, že nejsem přesvědčen o tom, že zrušením gymnaziálních tříd a tím navýšením tlaku na kvalitu přijímaných studentů se zvýší zájem těch nepřijatých o jiné střední školy v regionu zcela odlišného zaměření. Souhlasím se spoludiskutujícími i z dalších diskusních fór, že kdo je přesvědčen o vhodnosti všeobecného typu studia pro sebe či svého potomka, zvolí raději jiné gymnázium v regionu resp. při dobré dostupnosti třeba i v Praze, než studium na odborné škole v Pb. Jako obecný viník špatné situace ve vzdělávání jsou často uváděna víceletá gymnázia - zcela záměrně a v neodpovídajících počtech odčerpávají děti ze ZŠ a spolu s ambiciosními rodiči ty slabší vystavují stresu a následně rizikovému chování. Neodůvodněná paušalizace, nicméně není šprochu, aby ... Jsem přesvědčen (narozdíl od p. radního), že školy je potřeba kultivovat "od spodu" - kvalitní II. stupeň ZŠ spolu s inkluzí hendikepovaných dětí by měl mít alternativu i pro ty bystré a nadané, které věnováním péče umožní individuální rozvoj. Nemá-li, pak dítě logicky změní školu, která mu toto nabídne. Obdobně vidím situaci i v odborném škoství - bude-li atraktivní a odrážet zájmy teenagerů posledních ročníků ZŠ, reflektovat potřeby pracovního trhu a do školy přitáhne odborníky z praxe (a obráceně studenty do praxe), nemám o kvalitu výuky obavu. A kdo bude mít zájem, měl by být po absolutoriu schopen úspěšně zvládnout přijímací řízení na VŠ bez ohledu na to z jaké střední školy vychází. Shrnuto - dejme dětem a rodičům možnost volby ve změněném systému vzdělávání, a pak teprve rušme a měňme to, co nebude životaschopné. Problematika slučování a neslučování středních škol se táhne Středočeským krajem jako červená niť posledních několik volebních období, a to bez ohledu na to, kdo vládne a kdo je v opozici - situace působí dojmem politické vendety mezi jednotlivými stranami. Faktem je, že když se z ryze odborné problematiky - a je jedno, jestli se jedná o školství nebo mně blízké zdravotnictví - udělá politikum, nepřinese to nic dobrého. Dohaduji se, že rámci kraje tak pravděpodobně neexistuje fundovaná, odborníky připomínkovaná a napříč politickými stranami vyargumentovaná koncepce rozvoje středního školství reflektující nejen demografický vývoj společnosti v horizontu několika desetiletí. Kdyby byla, asi bychom v Příbrami nebyli v dnešní situaci, podobně jako v uplynulých měsících a letech jiné střední školy napříč krajem. Očekával bych, že koncepce rozvoje ve srozumitelném sledu jasných kroků realizace bude zveřejněna s prostorem pro připomínkování odbornou veřejností z praxe s event. úpravou, bude definována časová osa jednotlivých kroků a vyřešené financování vč. nákladů technicko - technologických i mzdových ve vazbě na personální politiku (kvalitní pedagog nemůže být levný, protože jinak uteče tam, kde vzhledem ke svým schopnostem dostane více - jaká to analogie s personální situací ve zdravotnictví). Kdyby tomu tak bylo a existovala by obecná shoda, nemusel by pan radní citovaný v níže uveřejněném příspěvku líčit neznalým historii myšlenky sloučení příbramských gymnázií, ani žádat o účast na schůzce zjevně hasící požár, který zapálila jiskra sloučení škol / zrušení gymnaziálních tříd.
Autor:Kateřina Nosková Vloženo: 2021-02-14 11:37:47 IP: 88.101.163.***
Způsob komunikace o nějakém problému je přeci ale také důležitý a o lecčem vypovídající. “O nás bez nás” se už v naší historii objevilo a nebylo to nikdy dobré. Ale připusťme, že hlavní (a mám pocit, že jediný) argument pana Váchy je pravda, a že na Příbramsku je lehce větší počet míst na gymnáziích. Je tedy pravděpodobné, že středoškolské všeobecné vzdělání získá i několik studentů, kteří by k němu v jiných krajích přístup neměli. Otázka je: No a? Je těch pár jednotlivců, kterým bude navrhovaným zrušením jedné školy toto “nespravedlivé” privilegium odepřeno, tím ZLEM, proti kterému je potřeba napnout pracovní a politické úsilí krajských zastupitelů? Vždyť těch několik desítek dalších studentů, kteří o možnost tohoto studia přijdou také, je této možnosti “hodno”. Navíc pokud si pan Vácha stěžuje na velkou pracovní vytíženost, mohu ho ujistit, že je možná v tomto případě zbytečná, protože pedagogové příbramských gymnázií věnují také velké úsilí tomu, aby byla tato “chyba” napravena. A světe div se- zjevně úspěšně, protože i ti “nehodní” úspěšně odmaturují a většinou pokračují v dalším studiu nebo pracují. Rozhodně neplní chodby úřadů práce. Možná by stálo za trochu úsilí zjistit, proč mladí lidé, kteří na ZŠ neprokazují nadprůměrné studijní výsledky, přesto chtějí získat všeobecné středoškolské vzdělání. Na čemž já osobně nevidím nic špatného a jak již bylo zmíněno v jednom z předchozích příspěvků, je to i praxe většiny zemi OECD.
Autor:pavel Vloženo: 2021-02-14 10:47:46 IP: 176.98.110.***
Gymnázia jsou dnes přípravkou pro úspěšné studium v celém rozsahu vysokých škol, včetně technicky zaměřených, snad s výjimkou škol uměleckých. Mnozí si sice stále ještě nechtějí připustit, že cestou vpřed není být montovnou, manufakturou Evropy, ale nacházíme se v postindustriálním období, charakteristickém dramatickým rozvojem terciální sféry na straně jedné a stále vyšší dominancí pokročilých technologií, náročných především na vysokou odbornou úroveň těch, kteří v této sféře působí. Tu snadněji získají studiem na vysokých školách, pro něž jsou střední školy nezbytným předstupněm – a z nich opět hlavně gymnázia. Podporovat je však třeba i další střední školy, které dodají potřebnou kvalifikaci také pracovníkům oné terciální sféry, a i ony dobře poslouží v přípravě na vysokoškolské studium. Vždy byly v obrovské výhodě společnosti, které věnovaly pozornost vzdělávání a maximálně je podporovaly. Rostly intelektuálně, kulturně i ekonomicky, mnohdy i mocensky. Jakékoli omezování co nejrozmanitějšího vzdělávání všech stupňů je cestou do pekel a ztěžovat všem, kteří po něm touží, přístup k němu, lze s trochou nadsázky označit za zločin, který nelze ospravedlnit a odůvodnit ničím. Ti, kteří něco takového podporují, do slušné společnosti nepatří. Tím spíše by o ní neměli rozhodovat na jakékoli úrovni. Příbram je dnes v počtu míst v oblasti středoškolského všeobecného vzdělávání snad nepatrně v předstihu před některými jinými regiony a ten stav je třeba bezpodmínečně zachovat. Měla by však být zásadně zvýšena nabídka spektra dalších středních škol, která je v Příbrami nedostatečná. A pokud možno i kvalitního vzdělání vysokoškolského, poskytovaného v prezenční formě. Tady nestojí otázka, zda s omezením přístupu ke středoškolskému vzdělání v Příbrami souhlasit, či nikoli. Jde tu jen o to, jak hnát k odpovědnosti za takovou snahu ty, kteří s tím záměrem přišli a podporují jej. A nikoli jen jednotlivce, ale ty politické subjekty, které jim daly důvěru a umožnily jim o tom rozhodovat. V občanské společnosti to jsou právě volby, které tuto možnost dávají. Nejen ty velké, parlamentní, ale i komunální.
Autor:panek Vloženo: 2021-02-13 18:47:41 IP: 88.101.166.***
Je mi líto, ale článek se mi jeví jako velmi tendenční, citace je vytržena z kontextu a můj náhled na způsob vedení tohoto média se změnil. Místo toho, aby řešil co Kraj říká, řeší kdo a jak vystupuje. Myslím, že odpověď pana radního obsahuje celkem jasnou argumentaci. Polemiku o ní však lze vést pouze v případě, je-li zveřejněna. A to se bohužel nestalo.
Autor:Tomáš Vloženo: 2021-02-13 08:03:18 IP: 88.103.228.***
Proč jsou gymnázia důležitá a proč by se měla gymnaziální výuka rozšiřovat a ne omezovat ? Citace ze staršího článku pana Ondřeje Šteffla, ředitele SCIO. (blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=17360) "Rozhodně nesdílím názor, že na gymnázia patří jen jakási úzká elita. Přitom u nás to tak pořád je. V České republice máme ve všeobecně vzdělávací větvi, tedy na gymnáziích, jen dvaadvacet procent populačního ročníku ale průměr zemí OECD je devětačtyřicet procent Podobně jako my je na tom jen Rakousko, kde na gymnáziích studuje asi osmnáct procent středoškoláků a Slovensko se čtyřiadvaceti procenty. Ostatní vyspělé země vzdělávají na všeobecných středních školách podstatně víc dětí než my. To tažení proti gymnáziím je tedy podle mě naprosto nesmyslné, čísla mluví jasně. Cítím tu opět zájem velkých průmyslových podniků, které by rády, aby jim školy připravovaly co největší množství levných zaměstnanců na míru. To je stejné jako s nářky na nedostatek technických inženýrů. Průmyslová lobby volá po něčem, co ale není v zájmu občanů. A stát jim v tom dost často přizvukuje. Zvlášť za minulého ministra ... se doslova papouškovalo to, co tyhle vlivné skupiny úředníkům a politikům naservírovaly."
Autor:Jakub Konečný Vloženo: 2021-02-12 22:21:02 IP: 176.62.232.***
Prostudoval jsem si materiál s názvem "Návrh optimalizace sítě středních škol zřizovaných Středočeským krajem (2020)", který je dostupný například na webu Středočeského kraje. To je ten "slavný" podklad, který je výstupem činnosti komise a který byl předložen zastupilelstvi Středočeského kraje v červnu 2020. Z něj pan radní Vácha vychází. V tomto dokumentu se mimo jiné uvádí: "Objektivní posuzování sítě škol z pohledu kvality a efektivity vzdělávání ztěžuje několik faktorů. Z povahy věci nelze hodnotit všechny potřebné parametry vždy racionálně (matematicky), neboť podmínky, ve kterých se vzdělávací procesy uskutečňují, i procesy samotné, jsou svým způsobem jedinečné a neexistuje jedno univerzální (trvalé) nastavení. Vzdělávací systém jako celek je ovlivňován dynamikou vnitřního a vnějšího prostředí (hledisko personální, geografické - lokální, dopravní, sociální, ekonomicko-hospodářské, demografické, politické, atd.), což klade nároky na jeho uspořádání." (Dále jsou vymezena kritéria, s jejichž pomocí je možné provádět hodnocení). "Oborová struktura středních škol ve Středočeském kraji se příliš neodlišuje od republikového průměru. Problematickou se nejeví ani tak samotná síť oborů, jako spíše nezájem uchazečů o určité profese. Počet oborů vzdělání v síti škol je možná o něco vyšší než optimum, což místy způsobuje určitou oborovou roztříštěnost a menší přehlednost pro veřejnost." "Obory vzdělání požadované trhem práce jsou v síti škol zařazeny v dostatečné míře, problém spočívá spíše v nedostatečném zájmu ze strany uchazečů (rodičů) – zejména technické/řemeslné (nematuritní) obory (strojírenství, stavebnictví, zemědělství). Síť škol v tomto ohledu není hlavní příčinou nedostatku absolventů." "V současném světě je na vše pohlíženo zejména z pohledu ekonomiky, což u některých oblastí zkresluje podstatnou část reality. Učení a vzdělávací systém je z podstaty takovou oblastí. Stav sítě škol – její efektivita (výsledky a financování) jsou někdy přeceňovány. Významné vzdělávací systémy ve světě nevznikly a nestojí na mimořádně dokonalé infrastruktuře (síť škol), ale jejich kvalita a pokrokovost vychází spíše z jedinečného pojetí, pochopení významnosti vzdělávání (viz pozice učitele a vzdělanosti společnosti) a adekvátnímu, odpovědnému přístupu vládnoucích skupin. Jak velký vliv má samotná síť škol na kvalitu vzdělávání není zcela jednoznačné." "Návrh optimalizace sítě středních škol byl zpracován na základě následujících kritérií: 1) Naplněnost škol – počet žáků školy porovnán s reálnou kapacitou školy 2) Vzdělávací nabídka – síť škol z hlediska struktury vyučovaných oborů v rámci okresů a měst 3) Kvalita vzdělávání – stanoveno skrze výsledky maturitních zkoušek u dotčených škol (podíl neúspěšných při MZ 2019)." Dosti již CTRL+C, CTRL+V - když se podíváme na výše uvedené a také na formulovaná kritéria, jediným proviněním příbramských gymnázií (resp. Gymnázia pod Svatou Horou) je to, že se obě nacházejí v jednom městě (na což je explicitně /téměř až tendenčně/ poukazováno v poznámce k příslušné tabulce v dokumentu). Zaměřím-li se na Gymnázium pod Svatou Horou, nelze rozhodně hovořit o tom, že by škola nebyla naplněná. V žádném případě také nelze považovat školu za nekvalitní, akceptujeme-li fakt, že ukazatelem kvality je třetí kritérium, pak má škola srovnatelné výsledky s ostatními. Mimochodem, pokud se do výše zmíněného a citovaného dokumentu podíváte, zjistíte, že školy navržené k optimalizaci se vyskytují v přehledech, týkajících se jednotlivých kritérií (tedy až na Gymnázium pod Svatou Horou, které se objevuje až v závěrečné tabulce; skoro jako kdyby se při zpracování materiálu přišlo na to, že tabulka pro okres Příbram by zůstala prázdná a bylo třeba ji něčím zaplnit). Současně si myslím, že je třeba se však jednoznačně postavit proti tomu, aby KVALITA školy byla hodnocena KVANTITATIVNĚ, tj. jakkoliv matematicky (což je vlastně uvedeno také výše v samostném návrhu optimalizace). A pokud už je třeba kvantifikovat, pak je třeba pracovat s relevantními udaji. Výsledky šetření žáků základních škol přece v žádném případě nevypovídají o kvalitě středního školství. S tím také souvisí fakt, že tím, co by mělo být posuzováno, není vstupní úroveň (tedy počet bodů získaných uchazeči při přijímací zkoušce), ale úroveň výstupní (tedy, chcete-li "tvrdá data", pak výsledky maturitní zkoušky, uplatnění absolventů apod.). Ještě daleko podstatnější je však rozvoj osobnosti, jeho formování a průběh celého vzdělávacího procesu, ale to se opět dostáváme do oblasti, kterou lze jen těžko měřit a vyjádřit čísly. Je-li gymnáziím vyčítáno, že přijímají žáky, kteří neprokazují na vstupu požadované znalosti, rozhodně to nic nevypovídá o jejich (žákových) schopnostech, dovednostech, kvalitách a předpokladech pro studium. I takoví žáci mohou absolvovat gymnázium s vyznamenáním a pokračovat dále ve studiu. Naopak žáci, kteří obsadili první místa v seznamu přijatých dle výsledků testů z českého jazyka a matematiky, mohou maturovat "s odřenýma ušima". A to nemluvím o tom, že podstatou vzdělávání, formulovanou ve všech kurikulárních dokumentech ČR, je rozvoj osobnosti, jejích klíčových kompetencí, dovedností, schopností, nikoliv znalostí. Tedy opět něčeho jen obtížně hodnotitelného a vyjádřitelného. Bylo by hezké, kdyby kompetentní a odpovědní političtí představitelé dokázali posoudit problém v celé jeho šíři. Opakování arumentů o vychýleném stavu a nutnosti narovnání k souhlasnému stanovisku veřejnosti a zainteresovaných nepovede. Ve svém rozhovoru pro Zprávy Příbram pan radní Vácha představil kouzelnou mapu a ohodnotil žactvo Příbramska lepší čtyřkou. Navrhovaná optimalizace (tedy zrušení 60 gymanziálních míst) znamená, že si je podle něj (potažmo dalších politiků) naše děti nezaslouží, protože není cílem hry získání kvalitního všeobecného vzdělání s možností následného studia na vysoké škole, ale produkce pracantů, kteří pak pro kraj budou pracovat.
Autor:Pavel Miškovský Vloženo: 2021-02-12 19:36:47 IP: 31.30.168.***
Ještě dodatek k odpovědi radního Váchy. Mimo jiné operuje s počty 15-letých. Uvádí: "Je dobré zmínit, že v roce 1989 byl počet patnáctiletých vyšší - narozených v roce 1974 bylo 194.215. Ovšem dnes je tato skupina podstatně menší - čítá pouze 90.446." Pohled do údajů statistického úřadu (czso.cz) říká, že pan radní buď záměrně zkresluje skutečnost, nebo špatně čte v tabulkách. Počet narozených v roce 1974, kterým v roce 1989 bylo 15 let je skutečně 194.215. Dnes, v roce 2020, jsou 15-letí narozeni v roce 2005 - a těch bylo 102.211. Jím uvedený počet "dnes" 15-letých se týká dětí narozených v roce 1996. Tento počet se ale panu radnímu hodí - rok 1996 byl totiž rokem s nejnižším počtem narozených dětí. Mimochodem: ten první počet se radnímu Váchovi také hodí - je nejvyšší od roku 1949 a porovnání obou čísel vypadá dramaticky. Dnešních 15-letých je tedy téměř o 12000 více než uvádí radní Vácha. V následujících letech byl počet narozených dětí ještě vyšší, blížil se dokonce 120.000 a od roku 2015 se drží nad 110.000. V kterých tabulkách radní Vácha (a Středočeský kraj) ještě špatně čte?
Autor:J. Hodrment Vloženo: 2021-02-12 19:29:05 IP: 176.98.110.***
Panek a Petr: Pokud se Petr domnívá, že je můj článek tendenční, nic proti. Snažil jsem se přesně popsat průběh komunikace s p. panem radním Váchou. Způsob této komunikace, jak jste si jistě všimli, jsem těžko mohl nechat bez reakce. Petrovi děkuji za to, že se ve svém příspěvku odhodlal zveřejnil celý mně naposledy zaslaný Váchův text (který mu pan Vácha patrně přeposlal), ze kterého jsem citoval. Alespoň se čtenář může obšírněji seznámit s tím, co je myšlenkovým základem té takzvané optimalizace, která má v průběhu několika let drtivě dopadnout na příbramská gymnázia (a bohužel nejen na ně). Daleko děsivější, než tento Váchův text, jsou však některé další výchozí materiály, které si Kraj před časem nechal zpracovat. O tom možná někdy příště...
Autor:panek Vloženo: 2021-02-12 18:41:19 IP: 88.101.166.***
Mohl by jste se pane Hodrmente vyjádřit k příspěvku p. Petra? Děkuji
Autor:Pavel Miškovský Vloženo: 2021-02-12 18:25:55 IP: 31.30.168.***
Gratuluji, pane Hodrmente, ke skvělému vystižení politických poměrů na současné středočeské "radnici". Před týdnem jsme s manželkou zaslali hejtmance, všem radním (tedy i radnímu Váchovi), většině krajských zastupitelů (jejichž kontakty jsme nalezli) a dalším osobám otevřený dopis se sadou otázek týkajících se nejasností v plánu nazvaném optimalizace. Mnozí krajští zastupitelé reagovali téměř obratem. Radní Vácha (STAN) dosud ne. Místo něj odpověděla hejtmanka Pecková (STAN) a ke své odpovědi připojila i odpovědi radního Váchy na některé otázky. Radní Vácha nemá čas a hejtmanka se stala jeho pošťačkou? Paní hejtmance jsme připomněli její článek z léta 2020, ve kterém po zkušenostech z přijímaček své dcery mimo jiné napsala: "Když jsem s kolegy v roce 2012 psala dokument „Hrozící kolaps základního školství v suburbanizačním prstenci kolem Prahy“, hovořila čísla za vše. Hovoří i teď. Nárůsty dětí jsou skokové. Zejména kolem Prahy a velkých měst. Prosím Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby se zamyslelo nad strukturou škol, prosím zřizovatele středních škol, aby začali navyšovat kapacity. Žádám MŠMT, aby se alibisticky nezříkalo odpovědnosti s tím, že se mají postarat zřizovatelé, tedy kraje nebo soukromé instituce. Právo na vzdělání je zakotveno v Listině základních práv a svobod. Zodpovědný je stát. Navyšovat kapacity škol je totiž běh na dlouhou trať a jde to pomaleji, než jak rostou počty Husákových vnoučat. Vím to." Paní hejtmanka a radní Vácha by si měli vysvětlit, jak to s populačním nárůstem v současnosti je. To jsou ale vše jen podružnosti. Podstatou zůstává, že kraj plánuje omezit/snížit nabídku středoškolského vzdělání v Příbrami. Kraj se rozhodl zrušit školu, která je naplněna z 90 % své kapacity. Možná proto, že si neví rady se školami naplněnými podstatně méně. Co udělá s nimi? Proč v rámci "narovnání" nabídky nepomůže těmto školám tak, aby o ně měli děti (rodiče) zájem? Možná proto, že zrušení školy je jednodušší.
Autor:Petr Vloženo: 2021-02-12 16:34:34 IP: 88.103.228.***
Jen pro vyváženost toto byla odpověď pana radního Váchy, jak se z ní dá udělat tendenční článek předvedl pan Hodrment. Vážený pane redaktore, Omlouvám se, že strohost předchozích reakcí jež byla způsobena velkým pracovním vytížením. Budu velmi rád, když se zúčastníte avizované tiskové konference v pondělí 15.2. ve 14,00, kde budeme moci diskutovat o všech aspektech optimalizace, která se nedotýká pouze Příbrami, ale celého kraje. Jsem připraven účastníky seznámit s celkovým kontextem připravovaných kroků. Jsem připraven odpovědět na všechny dotazy, které padnou. Přečetl jsem si pozorně článek pana Sedláčka k obhajobě gymnázia pod Sv. Horou. Nutno podotknout, že se pan ředitel z velké části odvolává na kapacitu gymnaziálních míst pohledem roku 1989 a pohledem dnešním, a dochází k závěru, že při tomto srovnání by došlo po zvažovaném sloučení ke snížení kapacity na 60 %. Je dobré zmínit, že v roce 1989 byl počet patnáctiletých vyšší - narozených v roce 1974 bylo 194.215. Ovšem dnes je tato skupina podstatně menší - čítá pouze 90.446. Při tomto přepočtu i po sloučení bude kapacita vyšší. Okres Příbram dlouhodobě nabízí nejvyšší kapacitu gymnaziálních studií. Co se týče rozšířené výuky jazyků - ta nezanikne. V rámci společné dohody obou škol program "živé jazyky" zůstane zachován a bude integrován do programu gymnázia Legionářů. Na závěr bych rád podotkl, že sloučení neznamená zrušení jednoho z gymnázií. Ale i takový návrh už tu byl - v roce 1999. V roce 2006 Středočeský kraj navrhl spojení těchto dvou gymnázií s navrženým snížením počtu gymnaziálních míst. Návrh tehdy - na rozdíl od dnes předpokládaného návrhu - počítal s prostým ukončení činnosti menšího gymnázia včetně zrušení programu šestiletého gymnázia. Po bouřlivé diskuzi bylo spojení podmíněno zásadní investicí do gymnázia Legionářů z rozpočtu kraje (cca 65 mil. Kč) na vybudování a modernizaci odborných učeben a úpravy v třetím a čtvrtém patře. Proti této investici, jako prvnímu optimalizačnímu kroku, nikdo neprotestoval. Velká investice kraje se dokončila a začal politický tlak na to, aby ke sloučení nedošlo. Vždy se našla skupina, která to úspěšně blokovala a při následných pokusech o optimalizaci v kraji, se vždy podařilo v rámci zastupitelstva kraje úspěšně blokovat jakékoliv změny. To bylo i vidět na faktické rezignaci mého předchůdce radního Seidla na jakoukoliv optimalizaci. A přitom právě střední školství potřebuje opravdu zásadní změny - oborová struktura neodpovídá ani současnosti, natož budoucnosti pracovního trhu, školy nemají vybavení odpovídající 21. století atd. Nedělat nic, by bylo opravdu velmi nezodpovědné vůči občanům Středočeského kraje. Předem díky za zvážení účasti na pondělním setkání, kdy budeme moci probrat celkovou strategii. S přáním hezkého dne. Mgr. Milan Vácha Radní pro oblast vzdělávání a sportu
Autor:Michal Čornyj Vloženo: 2021-02-12 13:30:17 IP: 62.209.250.***
Pane Hodrmente, díky. Pana Váchu bych požádal, zda by nemohl pro prostý lid vytáhnout z jistě precizně vypracované analýzy optimalizace středního školství ve středočeském kraji následující body. 1. Kolik procent absolventů příbramských gymnázií nenachází uplatnění v dalším studiu a na pracovním trhu? 2.Jaké jsou a v budoucnu budou požadavky pracovního trhu? Které školy na Příbramsku nabízejí obory, které jsou schopné tyto požadavky uspokojit? Jak jsou tyto školy a jejich absolventi úspěšní? 3. Jaké školy a jaké obory bude každý rok studovat 60 žáků, kteří dosud studovali některé z příbramským gymnázií? Mají tyto školy dostatečné kapacity? Splňují požadavky pracovního trhu nyní a do budoucna? Jakým způsobem to přispěje ke kvalitnějšímu středoškolskému vzdělávání na Příbramsku a v kraji? Pokud by ve všech bodech bylo i srovnání s dalšími okresy v kraji (osobně by mě zajímaly hlavně Praha západ a východ), byla by to třešnička na dortu.
Autor:Eva Šálková Vloženo: 2021-02-12 11:57:38 IP: 176.98.110.***
Moc děkuji panu Hodrmentovi za výstižné vyjádření úrovně komunikace krajského politika, který není schopen ani v této těžké době se zamyslet nad argumenty rodičů, absolventů, učitelů...
Autor:Věra Smolová Vloženo: 2021-02-12 09:14:48 IP: 82.99.137.***
Když už jde o gymnázium nazývané "pod Svatou Horou", nebylo by možné vznést dotaz u příslušných institucí, zda by se nemohlo změnit v církevní? Církevní gymnázia v Kutné Hoře a v Plzni patří k těm nejlepším a nejvyhledávanějším a samozřejmě praktikované náboženství není podmínkou pro studium. A školné se na nich platí opravdu minimální.
Autor:Richard Hadač Vloženo: 2021-02-12 08:52:55 IP: 194.213.41.***
Tento server je jako na houpačce. V dobách již dávných chtěl vědět, zajímal se, zjišťoval, ale bylo mu bráněno a házeny klacky pod nohy. Bojoval a snažil se nezávisle informovat. Stalo se mu toto však na čas osudným, kdy se snažil naopak "závisle neinformovat". Nyní se zdá, že se vrací ke kořenům svých profesních návyků. Přeji Vám stejnou nezávislost, jako v dobách minulých, mnoho úspěchů v získávání nových a nových poznatků např. v této kauze a (pokud to je možné, ale prozatím to tak nevypadá) věcnou protistranu, nic neskrývající, vysvětlující, aby jste i vy nás mohl co nejobšírněji a nezaujatě informovat o všech pro/proti. Za sebe děkuji, že jste se do problematiky pustil z jiné strany a to nikoliv pouhými proklamacemi a strohými informacemi, nýbrž, že jste se začal zajímat o fakta, shánět podklady, argumenty - prostě začal jste dělat opět svou práci. Děkuji