Příbram, Příbramsko - informační server

Pavel Čámský: Připomínky ke Koncepci rozvoje cestovního ruchu v Příbrami

2020-09-17 10:04:47 Autor: JUDr. Pavel Čámský ©

Firma KROKEM, s.r.o. zpracovala pro město Příbram Koncepci rozvoje cestovního ruchu, město tím dává najevo, že se míní tímto oborem vážně zabývat, jak ostatně dokládá i jeho zapojení do oblastní destinační společnosti (DMO) TO Brdy a Podbrdsko.

Město Příbram.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

To je určitě dobře, protože cestovní ruch (dále jen CR) je jedním z mála oborů, které lze i dnes v našem městě a regionu rozvíjet, jsou tu pro něj vhodné podmínky, doposud byl na Příbramsku neprávem jakousi Popelkou, ačkoli může generovat velmi zajímavý ekonomický efekt pro obec, soukromou sféru i jednotlivce a může znamenat i nabídku nových pracovních příležitostí v místě. Platí to i přes obecný útlum odvětví CR, způsobený pandemií Covid – 19. Ten se ovšem týká především výjezdového CR a cest zahraničních návštěvníků do ČR. Naopak jsme svědky boomu domácího CR, který pro náš region představuje velkou ekonomickou příležitost.

Pokud vedení města přistoupí k tomuto problému vážně a zodpovědně, věnuje mu potřebnou pozornost, podporu i prostředky, je tu velká naděje, že začneme dohánět jiné, již dávno fungující a prosperující domácí turistické destinace, což přinese nejen přímý prospěch obci a jejím občanům, ale v mnohém může zlepšit i stav občanské vybavenosti a služeb ve městě i regionu. Může dokonce v rámci potřebné synergie pomoci řešit i jiné palčivé problémy města. Proto považuji tuto otázku za mimořádně důležitou, hodnou pozornosti a jako místní patriot jsem se o zpracovaný materiál velmi zajímal. O to spíše, že je mi tento obor hodně blízký, věnuji se mu a mám na rozvoj CR v Příbrami a okolí vlastní, poměrně konzistentní názor.

Se zájmem jsem si přečetl zpracovaný materiál. Věřím, že kromě prezentace, zveřejněné na webu města, byl zpracován i podrobnější a důkladnější materiál, ale i tato stručná a obecnější forma stojí za prostudování.

Nejprve zmíním vlastní pohled na problematiku:

Město jako hlavní a samostatný cíl turistů má potenciál uspokojit pouze relativně omezené cílové skupiny návštěvníků, zaměřených na religiózní, montánní a částečně i na vojenský CR. Zejména dnes, kdy lze jako významnější turistické cíle vnímat pouze Svatou Horu, Hornické muzeum, Památník Vojna a (s dobrou vůlí) také Památník Vítězství na Slivici. Svatá Hora se nachází na okraji města, Vojna a Slivice dokonce už mimo jeho katastr a pouze Hornické muzeum je ve městě, ale také spíše v jeho okrajové a částečně izolované části – Březových Horách. Každý z těchto významnějších cílů oslovuje jinou zájmovou skupinu návštěvníků a chybí zde jednotící prvek, jakým bývá v jiných městech jejich atraktivní historické jádro, v Příbrami prakticky zlikvidované.

Neznamená to, že by se ve městě žádné historické budovy a památky nevyskytovaly, ale nevytvářejí jednotný architektonický celek, jsou zpravidla rozptýlené, a především využívány k specifickým účelům (školy, správní instituce, zdravotnické zařízení, banky apod.). Pouze čtyři objekty (mimo výše jmenované) dnes slouží také návštěvníkům města – zčásti budova Zámečku (kde je však umístěna méně atraktivní část expozice Muzea III. odboje – jen minimálně navštěvovaná, Galerie F. Drtikola a Městské informační středisko), Dům Natura (jde ovšem o novostavbu) v centru, o jehož existenci a velmi zajímavým aktivitách nemají zatím povědomí ani mnozí místní občané, objekt, kde je zřízena stylová restaurace Šatlava a Svatohorské schody, které si zasluhují atraktivnější přístup, vhodné využití a především propagaci.

Veliká a výstavná budova někdejšího báňského ředitelství na nám. TGM zeje (kromě služebny MP) prázdnotou a potřebuje rekonstrukci, budovy Městského úřadu v čele s radnicí lze obdivovat nanejvýš zvenčí, kostel sv. Jakuba vzhledem ke svému poslání jen v omezené míře. Ani někdejší hlavní obchodní tepna města – Pražská ulice, dnes není reprezentativním prostorem, který by lákal turisty k návštěvě, nenabízí pro ně zajímavý sortiment služeb a zbytky někdejší historické zástavby v okolí Cabriku a v Dlouhé ulici jsou málo propagované nebo ve stavu, jímž se nelze chlubit.

Řada objektů (hlavně v Pražské ulici) je v soukromých rukách a město má velmi omezené možnosti ovlivnit jejich využití. Rozlehlé náměstí TGM je nejen architektonickým a urbanistickým paskvilem, ale degradovalo na pouhou hlavní dopravní tepnu s nešťastně řešeným parkovištěm a z návštěvnického hlediska je mrtvou zónou.

Aby bylo centrum města zajímavým turistickým cílem, muselo by předně nabídnout nějaký skutečný „magnet“ – např. unikátní muzeum (Muzeum betlémů, Městské muzeum apod.) a stát se přívětivějším místem pro návštěvníky jak nabídkou vhodných služeb, tak svým vzhledem, a především odvedením dopravy (hl. silnice I/66) z jeho prostoru. Dojmem nedotaženosti a polovičatosti působí jinak atraktivní prostor Hořejší Obory (zanedbaností její jižní části a absencí vhodných služeb).

Solidní potenciál má tzv. Zelená páteř města, která se však ještě v některých místech buduje (např. okolí Čekalikovského rybníka) a bohužel zatím působí poněkud nejednotným dojmem a postrádá návštěvnicky zajímavé služby, nehledě na svoji fragmentovanost. (Ta ovšem nemusí být nutně jen ke škodě věci).

Na druhou stranu je podceněna velmi povedená koncepce Březohorského sídliště – zejména náměstí 17.listopadu, ale i Kulturní dům s divadlem, kinem, estrádním sálem a hotelem. Za ně se město vůbec nemusí stydět. Je škoda (a chyba), že do těchto lokalit nevede dokonce ani turistické značení (např. nějaký městský poznávací okruh) a turistům prakticky zůstávají utajeny. Nám. 17. listopadu už dávno není jen pouhým centrem obytné zóny, ale nabízí i návštěvnicky atraktivní služby, a dokonce i pohnutou historii. Nadčasový objekt Kulturního domu poněkud devalvuje nepříliš reprezentativní „pivnice“, ale vyniká opravdu pěkným a zajímavým výhledem na velkou část města, vč. Sv. Hory.

Nám. J. A. Alise, centrum historického jádra Březových Hor, v tomto případě naštěstí vcelku zachovalého, může být (a částečně už i je) zajímavým turistickým cílem. Nejen díky objektům proslulého Hornického muzea a pěknému výhledu na Brdy s Třemošnou, ale i svým ostatním potenciálem, jemuž však chybějí další služby návštěvníkům (i občanům města) a jejich zatím jen nepatrný sortiment. (Všechno nezachrání jen restaurace, občerstvení, muzeum, kostel a penzión, ale určitě by nebyla od věci také pestřejší nabídka reprezentativních nebo alespoň atmosféru lokality podporujících obchodů.)

Opět však i zde narážíme na zásadní dopravní problém – frekventovanou hlavní silnici I/18 (Husova/Rožmitálská), jejíž (zřejmě však jen částečné) zklidnění můžeme očekávat až dobudováním JVO města. Nikdy patrně nebude možné učinit z nám. J. A. Alise a navazujícího nám. H. Kličky jednotnou klidovou zónu. Velmi nešťastná je také rozsáhlá proluka ve východním cípu náměstí, využívaná jako nepříliš estetické parkoviště. Proluka není v majetku města, a to tak má jen omezenou možnost tuto „jizvu“ vhodným způsobem řešit. Snad připravovaná architektonická soutěž na rekonstrukci a revitalizaci této lokality přinese nějaké pozitivní řešení jejích problémů, jakkoli ale asi nemůžeme očekávat zázrak.

Pozn.: Turisté, kteří navštěvují města, většinou cílí na jejich historická jádra. Existují vzácné výjimky, kdy se návštěvníci orientují na moderní architekturu (Zlín) nebo na propojení historie a novodobé tváře měst (Litomyšl, Brno). Město nemusí být tedy navždy znehodnoceno vybouráním historického jádra, ale může docela dobře žít i jako moderní město se zajímavými stavbami moderního střihu. Podmínkou pro to je zavedení jednotného rukopisu, který bude trvale dodržován. Jeho nositelem by měla být uznávaná osobnost, schopná tuto koncepci dlouhodobě vytvořit, prohlubovat a doplňovat.
Prozatím nelze v našem městě žádnou takovou koncepci vystopovat. (Viz několik druhů městského mobiliáře, veř. osvětlení, laviček, zastávek MHD atd.). Důsledně by bylo třeba se věnovat i údržbě. Před cca 10 lety byla zrekonstruována Pražská ulice. Již nyní jsou tam podemleté chodníkové desky, vymleté dlaždice, zničený mobiliář atd.

Velkou estetickou i historickou hodnotu má březohorský lesík Koráb (VKP) s kostelíkem sv. Prokopa. Jeho návštěvnickou atraktivitu by zvýšila vhodně navržená rozhledna (třeba v bezprostřední blízkosti lokality). Město takovým objektem nedisponuje, ač je to vzhledem k jeho terénním podmínkám až zarážející (blízká věž kostela Sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra, evidovaná jako rozhledna, z řady důvodů tuto funkci neplní, stejně jako ji jen v omezené míře plní takto využívaná těžní věž Ševčínského dolu v areálu HM).

Z mého pohledu město jen velmi nedostatečně využívá členitého terénu, v němž se nachází, navíc pokrytého zelení (hlavně lesy). Ten si říká o mnohem intenzivnější rekreační (a turistické) využití ke krátkým i delším výletům, ke zřízení výhledových míst a odpočívek (a dalších služeb a atrakcí) – ať už jde o oblast Svaté Hory, Padáku, skalnatého pásma v okolí Žežic (s nejvyšším bodem města, Vojnou – 667 m) a Drkolnovského a Huťského lesíka. Za dobře využité území lze dnes považovat (s trochou tolerance) pouze Lesopark Litavka s naučnou stezkou.

Potenciál významné a kvalitní rekreační zóny opět začíná naplňovat areál Nového rybníka (s volným napojením na prostor kolem Fialova rybníka a Padák), který může mít i velký návštěvnický význam, pokud se skutečně podaří vyřešit problémy s vodou v rozsáhlém přírodním koupališti. I jemu by jistě slušelo rozšíření dalších služeb a atraktivit, ale už ve stávající podobě jej můžeme považovat za dobře a kvalitně využitý rekreační prostor.

Jen letmo jsem se zatím dotkl bolavého problému všech měst – dopravy, vč. parkování. Jakkoli je i v Příbrami její stav neuspokojující, patrně bychom si měli připustit, že ideálně ji vyřešit nebude možné nikdy. Na tom nese „vinu“ i terénní a prostorová disposice města, jeho členění (obytné, administrativní a průmyslově-komerční zóny) i fakt, že Příbram není tranzitním městem (kde jeho obchvat může řešit většinu problémů), ale převažující doprava je zde radiální. Určitě by ulehčení přinesl JVO, vybudovaný v celém plánovaném rozsahu (a včetně bypassu od Drupolu přes Sázky k trase obchvatu), který by ji vhodnějším způsobem organizoval, ale sám o sobě ji nevyřeší. (Např. uzavřít průjezd přes Březové Hory asi také nebude nikdy možné.) Zásadním opatřením by ovšem mělo být radikální zklidnění dopravy v samém centru města včetně přeložky silnice I/66 (kamkoli jinam). To by sice přineslo zátěž jiným komunikacím (nejspíš hlavně Březnické ulici a Čs. armády), ale považuji to za stále lepší řešení, než dopravou zahlcené a umrtvené centrum.

Obrovská rezerva je skryta v MHD, jejíž funkčnost je dnes přinejmenším diskutabilní (použil bych i drsnějšího označení). Ta by v optimálním případě měla skutečně a účinně alternovat osobní dopravu, což však znamená zvýšení její frekvence, zavedení dochozí vzdálenosti ve všech částech města a protažení do spádových obcí v okolí. Včetně víkendů – i v zájmu podpory turismu. Významně by pak pomohla řešit i problém parkování (byť samozřejmě nikoli ideálně). Bylo by však možno zřídit jednak odstavná a střežená parkoviště na vhodnějších plochách (než v centru a uprostřed obytné zástavby) a dvě záchytná velkokapacitní parkoviště systému P+R (na severu a jihu města), spojená s jeho centrem zvýhodněnými linkami MHD. Netroufám si tvrdit, že by tím byl problém parkování odstraněn (to asi nebude nikdy), že by nebylo třeba parkovacích domů, ale věřím, že by to řešení problému značně ulehčilo a snad by nebyl nutný ani další a další zábor městské zeleně a míst, určených k jiným účelům. (Na rozdíl od autorů Koncepce se však nedomnívám, že by tři různé systémy hromadné dopravy /MHD, PID a SID/ byly takovým problémem. Zejména PID velmi účinně pomáhá řešit současné kapacitní i frekvenční nedostatky MHD.) Určitě by však měl být systém MHD orientačně zjednodušen – tak, aby byl přehledný a srozumitelný jak obyvatelům města, tak i jeho návštěvníkům. Přiznávám, že jsem poněkud pesimistický k jiným alternativám, zejména k cyklodopravě. (Nejen) terénní podmínky ve městě ji sotva mohou favorizovat tak, jak je tomu třeba v Kolíně, Hradci nebo Pardubicích. Přesto určitě i ona může významně pomoci.

Vše výše uvedené může dobře sloužit občanům města i jeho návštěvníkům. Pokud do města zavítají jen za účelem návštěvy Svaté Hory, HM nebo Vojny, mohou – za předpokladu, že se jim město více otevře a přivábí je, přinést oživení i prospěch městu i místním podnikatelům, ale jen v omezeném rozsahu. Aby byl ekonomický efekt z turismu opravdu výrazný, zajistil i nové pracovní příležitosti (atd.), je nezbytný několikanásobný nárůst návštěvnosti. Ten je reálný jen za předpokladu, že turisté město využijí jako základnu, zázemí a východisko pro své cesty do Brd i místo trávení volného času v případě nepříznivého počasí. Tzn., že se zde ubytují, budou se zde stravovat a využívat další služby, nebo alespoň město navštíví za účelem nákupů a alternativního trávení volného času, i když budou ubytováni někde v jeho okolí.

Brdy (a CHKO, která jim dává „značku“ kvality) mají obrovský potenciál pro běžné vyznavače pěší turistiky, cyklisty i pro ty, kteří se orientují na horskou turistiku. (Do jisté míry i v zimě). Jsou zajímavým cílem i pro houbaře a sběrače lesních plodin, pro pořádání teambuildingů atd. Díky velmi dobré dostupnosti města i jeho strategické poloze v bezprostředním sousedství nejatraktivnější části pohoří (Tok, Jordán, velké vodní nádrže atd.) je lze ve městě samotném podchytit – jak za účelem ubytování/stravování, tak využívání dalších služeb (které jinde v okolí nenaleznou) – pokud jim město vytvoří vhodné podmínky, vstřícnou atmosféru a dokáže je přesvědčit, že stojí za to se v něm zastavit a nikoli jím pouze projet.

Zajímavou skupinu návštěvníků mohou tvořit (hlavně v létě) rekreanti z Orlické a Slapské nádrže, kteří se sice ve městě neubytují, ale mohou je sem přilákat různé atrakce a zajímavá nabídka služeb. Poslední perspektivní skupinu pak mohou tvořit turisté-návštěvníci Prahy, pro něž touroperátoři pořádají výlety do okolí. Nemusí vždy jezdit jen na Karlštejn, Křivoklát nebo Konopiště, může pro ně být atraktivní i výlet do hor (Brd) nebo na Svatou Horu či Hornického muzea – pokud bude spojen s jinde běžnými standardními službami (dnes tu chybí). Jde sice o krátkodobé, ale zase zpravidla bonitní zákazníky.

Tolik můj pohled.

Zpracovaná Koncepce identifikovala celou řadu problémů a k mnoha doporučuje řešení. Patrně z neznalosti místních reálií některé (negativní i pozitivní) pomíjí, ale domnívám se, že může být dobrým východiskem pro případ, že se rozhodneme vážně a zásadně řešit otázku rozvoje a podpory CR ve městě a jeho okolí tak, aby tento obor (dnes jeden z mála ve městě uchopitelný) přinesl skutečně významný ekonomický přínos jak městu, tak jeho obyvatelům.
Nejprve několik obecnějších poznámek ke Koncepci a následně pak již několik připomínek konkrétnějšího charakteru k jejím některým částem.

1) Koncepce je přirozeně zaměřena na město. Příbram je ovšem také obcí s rozšířenou působností, ovlivňuje i poměrně rozsáhlou spádovou oblast a je tu velmi úzká vazba k obcím v blízkém okolí, zejména k Bohutínu, Podlesí, Obecnici, Vysoké atd. Tyto obce a jejich katastry jsou skutečným i potenciálním cílem řady návštěvníků, pro něž je Příbram přirozeným východiskem. Koncepce však klade jen malý důraz na nezbytnou spolupráci a vzájemnou podporu při rozvoji CR s okolními obcemi, jakkoli je pro rozvoj turismu v samotném městě zásadně důležitá. (Snad to autoři považují za samozřejmé, ale bohužel tomu tak není).

2) Příbram může turistům nabídnout jen málo významnějších historických památek a pozoruhodností a handicapem je absence architektonicky uceleného historického centra. Svatá Hora je barokním skvostem, vyhledávaným nejen poutníky, ale i milovníky památek, fakticky je však zatím od města izolována – fyzicky, opticky (i sociálně). Soubor industriálních památek na Březových Horách a Drkolnově, spravovaný Hornickým muzeem, nachází nemálo obdivovatelů a jeho výhodou je organické zapojení do relativně zachovalé historické sídelní struktury Březových Hor. Od Svaté Hory je však značně vzdálen a centrum města obě návštěvnicky atraktivní lokality nespojuje (jak by za „normálních“ okolností mělo), ale svou sterilitou je naopak odděluje. Už tak problematickou vazbu (odlišný „typ“ návštěvníků) mezi Svatou Horou a Hornickým muzeem neatraktivní centrum města vylučuje a je třeba hledat cesty a způsoby k tomu, jak ji vytvořit. Nemůžeme v centru nabídnout to, co třeba Tábor, Litomyšl, nebo jen Písek či Beroun, ale umístěním návštěvnicky preferovaných institucí (muzea, galerie apod.) do zachovalých historických objektů (báňské ředitelství, Svatohorské schody, ul. V Brance) můžeme centrum zatraktivnit, propojit se Svatou Horou, HM i Brdy a přivést významnou část jejich návštěvníků do města. Tomu je třeba přizpůsobit jeho infrastrukturu, jak ostatně zpracovaná Koncepce naznačuje.

3) Za poměrně zásadní nedostatek Koncepce považuji, že jen částečně podchytila atraktivity ve městě a např. zcela pominula takové pozoruhodnosti, jako Svatohorské schody nebo vodní kolo Drkolnov, omezila se na historické zhodnocení města z hlediska jeho hornických tradic a vazby na Svatou Horu, ale zcela pominula další hodnoty, zejména mimořádný potenciál místního betlémářství a lidové tvořivosti (štufenwerky, poutní zboží) a vůbec se nezabývala otázkou zřízení institucí (muzeí), věnovaných právě těmto návštěvnicky velmi atraktivním pozoruhodnostem. (Snad to mohlo být dáno neznalostí zpracovatelů, které na to nikdo z konzultovaných místních odborníků neupozornil.) V každém případě to však vnímám jako jeden z největších nedostatků Koncepce – jak v Analytické části, tak v části Návrhové i Implementační.

4) Koncepce jako jeden ze základních pilířů rozvoje turismu zcela správně vnímá využití CHKO Brdy, pro něž je Příbram nepochybně nejvýznamnějším východiskem na jejich jihovýchodním úpatí. Autoři Koncepce však patrně nevzali v úvahu, že město samo nezasahuje svým katastrem do CHKO, ale pouze s ní sousedí. Pokud chce být město vyhledávaným východiskem do Brd, musí je co nejlépe zpřístupnit (to se doporučuje), ale také zatraktivnit, neboť tamní turistická infrastruktura je zcela nedostatečná. K tomu však město nezbytně potřebuje podporu a spolupráci obcí, které v CHKO své katastry mají – v první řadě Obecnice. Bohužel – tyto „strategické“ obce nejsou zatím ani členy TO. Koncepce se však tímto problémem nezabývá.

5) Desítky let uzavřené a nepřístupné Brdy se dostaly mimo vnímání turistické veřejnosti. Brdy jsou přitom nejvyšším pohořím v Čechách s výjimkou pohraničních hor a tomu odpovídají i jejich přírodní podmínky a atraktivita pro specifickou, ale velmi početnou cílovou skupinu osob zaměřených na horskou turistiku. Ve Středních Čechách nemají v tomto směru žádný protějšek, srovnávat je lze s Českomoravskou vrchovinou, Jizerskými horami, Krušnými horami, Slavkovským a Českým lesem nebo se Šumavou. Město Příbram je pak třeba chápat (z hlediska dopravní dostupnosti i polohy k nejatraktivnější části samotného pohoří) jako nejvýznamnější východisko do hor a tomu přizpůsobit marketingové a propagační strategie i příslušnou návštěvnickou infrastrukturu. Nejde tu tedy pouze o to, že zde byla vyhlášena CHKO, ale CHKO mezi ostatními zcela unikátní (s ohledem na neobydlenost celého území a jeho přírodě blízký charakter), a navíc hory, snadno dosažitelné z Prahy a Plzně. Autoři Koncepce tuto klíčovou skutečnost opomenuli, resp. zcela podcenili – právě a zřejmě i z důvodu malé obecné informovanosti o tomto pohoří. To lze považovat za druhý zásadní nedostatek vytvořené Koncepce.

Konkrétní připomínky:

I. Analytická část:

Potenciál a nabídka CR – zcela opomíjí Brdy a CHKO, v zásadě i okolí města mimo CHKO, které také nabízí řadu atraktivit, zejména přírodního a historického charakteru.
Ubytovací zařízení – zmiňuje se „mnoho“ takových zařízení (penzióny, hotely apod.) v okolí města. Tak tomu ale není. Jejich počet a kapacita sice mírně vzrostla (a tato tendence je stále patrná), ale neodpovídá potenciálu regionu. Vybavenost oněch zařízení a služby, které poskytují (velmi zvolna se obojí zlepšuje) jsou až na výjimky nevyhovující a podstandardní.

Infrastruktura pro pěší turistiku a cykloturistiku:
* Není zmíněna NS „Po stopách protikomunistického odboje“ (Nádraží ČD – Sv. Hora – Vojna). Je bohužel neznačená, ale má jistý (nevyužitý) potenciál.
* Opět byly zcela opomenuty Brdy a okolí města a vazba na ně.
* Cyklotrasy v Brdech – uváděný údaj je nepřesný, byť vychází z informací TO.

Analýza poptávky CR: Omezuje se pouze na vlastní město, ačkoli značný počet turistů míří do Brd – jim Příbram vůbec nijak nevychází vstříc a materiál se tím v tomto bodě nezabývá. (Nebylo to zohledněno vhodnými otázkami ani v Dotazníkovém šetření).

Organizace CR:
* TO – plány a úkoly DMO jsou jasné, je otázkou, nakolik je schopna jim dostát. Vyznačení cyklotras v Brdech je významným počinem, ale na dlouhou dobu patrně posledním. Vůbec se nezabývá nutným rozvojem pěších značených tras (jsou nevhodně vedeny a jejich síť je velmi řídká) a další potřebné infrastruktury v Brdech. Některé propagační materiály mají nevalnou úroveň.
* SCCR – je zaměřena spíše na „městskou“ turistiku a památky. S turistikou v přírodě a jejím poznáváním nemá evidentně mnoho zkušeností – a tomu bohužel odpovídá také její profilace na historické památky. Nedokáže a neumí oslovit „milovníky přírody“.
* MěÚ Příbram – zřejmá je jistá nekoncepčnost vnímání CR a jeho podpory, která se odráží i v tom, že kompetence v oblasti CR mají různá pracoviště a odbory. (Koncepce to sice naznačuje, avšak nedůrazně).

Produktová konkurence: Zpracovatel zcela pominul srovnání s horskými a podhorskými turistickými středisky a východisky, ačkoli Brdy jsou nejvyšším pohořím uvnitř Čech (celých, nejen Středních). (Přicházely by zde pro srovnání v úvahu např.: Žďár n. Sáz., Jablonec n.N., Vimperk, Klatovy, Vrchlabí, Jeseník, Šumperk.) Jde o zcela zásadní opomenutí, ve Středočeském kraji nemá v tomto ohledu Příbram konkurenci. Koncepce s „horským charakterem“ Brd vůbec nepracuje, jen s obecným fenoménem CHKO.

Dotazníkové šetření:
* Vypovídá o chybějících zkušenostech s CR jak veřejnosti, tak místních „odborníků“.
* Reflektuje neznalost obyvatel města jak o městě samotném, tak zejména o jeho okolí. Tím jsou responze značně zkresleny. (V Příbrami prakticky absentuje lokálpatriotismus.)
* Výtka odborné veřejnosti („přílišné zaměření TO na oblast Brd“) je v zásadě logická s ohledem na to, že DMO (TO) zahrnuje naprosto odlišná území, z nichž značná část nemá s Brdy vůbec nic společného. Tady je spíš problémem nevhodné nastavení (vymezení) samotné TO.
* Návštěvníci města zatím evidentně reflektují jeho dosavadní (tradiční) vnímání a jejich odpovědi naznačují velké rezervy v oblasti propagace a prezentace města jako významného turistického centra.
* Z odpovědí návštěvníků je také zřejmé, že město evidentně zatím žádným turistickým centrem není a návštěvníci do něj přijíždějí za jiným účelem než turistikou.

II. Návrhová část

Strategické cíle

Strategický cíl I – Ubytovací kapacity.
* Zcela chybí zmínka o potřebě zřízení kvalitně vybaveného kempu-veřejného tábořiště s dostatečnou kapacitou. Takové zařízení zde chybí (kemp na Novém rybníku nelze za takové považovat), je po něm poptávka, a i na pozemcích města by je bylo možno zřídit. Toto lze považovat za hrubé opomenutí.

Póly rozvoje turismu:
Nelze než souhlasit, nicméně je třeba, aby se město a jeho reprezentace vážně touto problematikou zabývaly, přijaly ji za vlastní a realizovaly ji bez ohledu na osobní předsudky, dosavadní myšlenkové stereotypy i případné animozity vůči některým aktérům, vč. jednotlivců. Je otázkou, zda jsou toho reprezentace města a příslušní odpovědní pracovníci schopni.

Prioritní oblasti a opatření.
Obecně je třeba, s ohledem na místní specifiky, velmi úzká spolupráce s okolními obcemi. To však znamená, že je třeba pro takovou spolupráci (při podpoře a rozvoji CR) některé teprve získat. (Názory reprezentací okolních obcí jsou v tomto ohledu rozdílné.)

Návrh investičních projektů – Priorita I:
* Propojení města a Brd pomocí cyklotras. Zde jsou odhadované náklady naprosto nerealistické, ale zejména přemrštěné. 100 – 300 mil.Kč (!) je naprostý nesmysl a zpracovatelé materiálu snad omylem uvažují nikoli o cyklotrasách, ale o cyklostezkách (jež mají obecně nepoměrně vyšší nákladovost). Napojení cyklotrasami lze dnes už prakticky jen dokončit. V takovém případě pak je reálný předpoklad na napojení města s Brdy cyklotrasami ve výši do 1 mil. Kč (i to je vysoký odhad). (Jiným problémem by ovšem byla související infrastruktura – např, cyklobus, v žádném případě by však nedosahovala takových nákladů).

Pozn.: Projekt a vyznačení 14 cyklotras (240 km) v Brdech vyšel cca na 1,3 mil. Kč, v současnosti je třeba „naprojektovat“ a vyznačit cca pouhých 5 – 8 km.

* Napojení na cyklotrasu na Orlík – obdobný, přemrštěný odhad nákladů. Reálný odhad je opět do 1 mil. Kč. Na Orlík (přehradu) už vede cyklotrasa č. 302, procházející okrajem města. Můžeme spíše uvažovat o vhodnějším napojení na tuto cyklotrasu z centra města.
* Turistický autobus – v zásadě je zbytečný za předpokladu funkční MHD. Nutné je však širší propojení – nejen Sv.Hora, centrum a HM, ale také Památník Vojna, a Brdy (Orlov, Kozičín, Obecnice apod.) především o víkendech a v době dovolených. + napojení na kapacitní P+R parkoviště na okraji města. Přinejmenším by bylo vhodné příslušnou linku MHD provozovat jako cyklobus.

Pozn.: Vzhledem k odlišným preferencím návštěvníků Svaté Hory a HM (i Brd) nelze předpokládat výraznou obsazenost přímo mezi těmito cíli (jak ostatně dokázal i provoz turistického vláčku). Autobus však může dopravovat turisty ze Sv. Hory, od HM a z Brd do centra (a naopak) – za předpokladu, že pro ně bude centrum zajímavé a atraktivní. Zatím není.

Organizace CR – Priorita II:
Koordinátor – viz poznámka u Pólů rozvoje.
Spolupráce s DMO – nepochybně, ale podmínkou je funkčnost samotné DMO.

III. Implementační část

Akční plán.

* Bod č. 3 (Orientační systém). Do něho velmi doporučuji zahrnout i obecně potřebný systém orientačních čísel domů ve městě (po jednotlivých ulicích).

Výhled AP na r. 2022:

* Bod č.4 (Vyhledání vhodných míst pro ubytovací kapacity). Domnívám se, že je zbytečné zadávat externího zpracovatele, město jistě dokáže s využitím ÚP toto vypracovat samo za zlomek ceny.
* Bod č. 7 (Realizace investičních projektů). Doporučuji zřízení 1 – 2 kapacitních parkovišť P+R na okraji města (sever, jih u obchvatu) a jejich napojení na MHD.

Závěrem:

Lze konstatovat, že zpracovatelský tým Koncepce odvedl dobrou práci, dotkl se velké části místních problémů, navrhl reálná řešení a upozornil na zažité (a nesmyslné) nedostatky. Patrně neporozuměl všem specifikům, něco mu zůstalo skryto, ale předložil dobře použitelný materiál, který je otevřen budoucím aktualizacím a lze jej přizpůsobovat potřebám města, jeho možnostem i reálné situaci. Bude velmi záležet na tom, zda jej město přijme za svůj, nevytrhne z něj jen dílčí součásti (a tím je i zbytek materiálu znehodnotí), ale bude poctivě usilovat o jeho naplňování. Rád bych k tomu městu, jeho vedení i všem občanům popřál úspěch, dobrou vůli a vytrvalost.

Pavel Čámský, září 2020.

Tato diskuse již byla ukončena.

Autor:Karel Urban Vloženo: 2020-09-26 12:20:41 IP: 37.188.186.***
Odval, halda č. 16 byla jedna z největších hald v rámci dobývání uranové rudy na Příbramsku. Dnes je odval dávno zlikvidovaný a nikdo to ani nezaregistroval. Zdá se, že by nebyl problém některé haldy za účelem produkce tolik potřebného kameniva, bez potřeby otevírat a ničit krajinu, zpracovat. Teda pouze v případě, než si několik politických "idiotů" z tak přirozené záležitosti, jako je druhotné zpracování odpadu, protože odvaly nejsou ničím jiným než nepotřebnou hlušinou, kterou bylo potřeba v rámci těžebních postupů vytěžit z dolu, udělá politické téma pro vlastní kariéru.

Autor:pavel Vloženo: 2020-09-24 13:49:10 IP: 176.98.110.***
Ad pan Praisler: Jedním z důvodů, proč to ve svém článku nezmiňuji, je jistá problematičnost oněch míst. Jakkoli vcelku pochybuji, že by krátkodobý pobyt nebo pohyb v těch lokalitách nějak ohrožoval zdraví, docela pochybuji o tom, že by úřady svolily s vedením třeba turistické stezky nebo cyklotrasy na odvaly uranových šachet. Tím méně pak se zřízením rozhledny. (Zprvu jsem si myslel, že je to míněno v žertu.) Jinak souhlasím, že jsou to svým způsobem skutečně mimořádně zajímavé lokality – a např. odval šachty č. VI považuji za výtečný vyhlídkový bod. Šachta 16 je dnes už prakticky zlikvidována, a navíc je v ní umístěn podzemní kavernový zásobník zemního plynu. I proto si dovolím vyslovit jistou pochybnost o tom, že by tam mohl být umožněn vstup veřejnosti. Do podzemí určitě ne, a i ta případná rozhledna na povrchu se mi zdá docela diskutabilní, jakkoli místo je to jistě moc zajímavé. (Na šachtu č.15 navrhoval svého času umístit rozhlednu pan V. Chvál, ale bylo mu řečeno, že se prý asi zbláznil – že tohle nikdo nikdy nepovolí.)

Autor:Jan Praisler Vloženo: 2020-09-22 19:37:08 IP: 109.72.12.***
Jeden turistický tahák s velkým potenciálem nebyl vůbec zmíněn. Tím je naprosto unikátní uranová minulost. Máme zde nejhlubší šachtu, největší odval, největší kulturní dům... Návštěvu, co nezná Příbram, vezmeme často na Vojnu a následně se projdeme na odval č. 4. Pohled na krajinu se stolovými horami odvalů je pro ně větší zážitek než samotná Vojna. A jestli má být někde u Příbrami smysluplná rozhledna, pak je to šachta č. 16, mimochodem nejhlubší důl v Evropě. Je vidět opravdu zdaleka, takže i výhled z ní by mimo samotné věže byl unikátní.

Autor:Karel Urban Vloženo: 2020-09-18 09:59:26 IP: 89.22.48.***
V kostce řečeno - Příbram a její okolí má velký potenciál, ale zatím nevyužitý potenciál. Třeba myšlenka ohledně lesíku Koráb, jeho propojení s významnými kostely na Březových Horách, respektive začlenění této lokality a staveb do koncepce jakési klidové zóny, přidal bych revitalizaci odvalu dolu Marie včetně obnovení stezky po jeho vrstevnici, revitalizaci odvalu a prostranství dolu Prokop vč. historické vodárny, odvalu dolu Anna, to jsou atraktivní lokality v podstatě v centru města, to by mohla být pomyslná zelená páteř na Březových Horách. V článku je mnoho zajímavých myšlenek, sám jsem zvědav, jak dlouho budeme nabízet občanům paskvil jménem náměstí TGM (původní myšlenka byla v poslední chvíli zabita začleněním parkoviště do centrální části klidové plochy náměstí a tím došlo k totální a trvalé destrukci celé koncepce), nicméně dokud budou mít radní, členové kulturní komise a místní autority dlouholetý a konstantní názor, že Příbram má Hornické muzeum a Svatou Horu a nic dalšího nepotřebuje, tak se zcela jistě nic nezmění.